Pro studenty

Okruhy k SZZ

Bakalářská státní závěrečná zkouška

Okruhy otázek z teorie hudby

Zkouška je ústní, student v jejím rámci zodpoví teoretickou otázku z okruhu nauky o hudebních formách. Formální a harmonické jevy může demonstrovat na notových příkladech.

Otázky:

  1. Hudební forma – pojem
  2. Prvky hudebních forem (motiv, téma, motivická a tématická práce, figura, pasáž)
  3. Hudební věta a perioda (věta, perioda, dvojperioda), neperiodická věta
  4. Malé písňové formy (malá jednodílná, malá dvoudílná, malá třídílná, malá písňová forma rozšířená a zúžená)
  5. Velké písňové formy (obecné znaky, velká dvoudílná, velká trojdílná)
  6. Variace, kontrapunktické formy
  7. Sonátová forma (historie a charakter, klasická sonátová forma, expozice, provedení, repríza, odchylky od klasické sonátové formy), užití sonátové formy v cyklech a jednovětých formách
    – v sonátě, symfonii, komorní hudbě, suitě
    – v koncertu
    – v ouvertuře a symfonické básni
  8. Rondová forma (obecné znaky a rozdělení rondových forem, malé rondo (couperinovské), velké rondo, sonátová ronda)
  9. Fuga (vývoj, hlavní znaky, terminologie)
  10. Suita, barokní suita, serenáda, divertimento, kasace, moderní suita
  11. Klasický sonátový cyklus a jeho vnitřní řád, odchylky od uspořádání, nástrojová obsazení
  12. Volné formy, kombinované formy, fantazie a volné formy improvizačního založení
  13. Programní hudba, symfonická báseň
  14. Žánry – charakteristické, poetické, taneční
  15. Vokální hudba (historické formy jednohlasého a vícehlasého zpěvu, píseň, moteto, melodram, velké scénické formy, árie, recitativ, kantáta, oratorium, pašije, mše)

 

Základní literatura:

Zenkl, L.: ABC hudební nauky, Praha, Bärenreiter 1999
Horyna, M/ Vránek, T.: Multimediální učebnice kontrapunktu, Č. Budějovice, JU 2004
Hůla, Z.: Nauka o kontrapunktu, Praha, Supraphon 1985
Janeček, K.: Harmonie rozborem, Praha SHV 1963
Kofroň, J.: Učebnice harmonie, Praha Bärenreiter 1996
Tichý, V.: Harmonicky myslet a slyšet, Praha HAMU, 1996
Janeček, K.: Hudební formy, Praha, SNKLHU 1955
Zenkl, L.: ABC hudebních forem, Praha, Supraphon 1990

 

Doplňující literatura:

Jeppesen, K: Kontrapunkt, Leipzig, Breitkopf und Härtel, 1956
Kühn, C.: Kompositionsgeschichte in kommentierten Beispielen, Kassel, Bärenreiter 1998
Kühn, C.: Analyse lernen, Kassel, Bärenereiter 2002

Okruhy otázek z dějin hudby
  1. Antické kořeny evropské hudby (antické Řecko – hudba a její funkce, hudební teorie, tónový systém, nástroje, étos; hudba v židovské synagogální bohoslužbě)
  2. Jednohlasá duchovní hudba ve středověku (gregoriánský chorál, křesťanská liturgie, modální systém, pozdně chorální tvorba)
  3. Jednohlasá světská hudba ve středověku (trubadúři, truvéři, minnesang, český minnesang, náměty, formy, žánry, představitelé)
  4. Vznik a vývoj evropského vícehlasu ve středověku (nejstarší doklady, rané organum, Notre-Dame, Ars antiqua, Ars nova, italské trecento, Anglie, střední Evropa)
  5. Duchovní a světská renesanční polyfonie (charakter slohu, pět generací, mše, moteto, chanson, madrigal)
  6. Vznik monodie a opery, Camerata, Claudio Monteverdi, další vývoj opery v baroku
  7. Johann Sebastian Bach a Georg Friedrich Händel
  8. Instrumentální hudba v období baroka
  9. Česká barokní hudba
  10. J. Haydn a W. A. Mozart a jejich význam pro instrumentální hudbu a operu klasicismu
  11. Ludwig van Beethoven
  12. Český klasicismus doma a v emigraci
  13. Raný romantismus v písňové a klavírní tvorbě
  14. Orchestrální hudba v období romantismu
  15. Romantická opera v Itálii, Francii a Německu
  16. Hudba českého národního obrození, B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich
  17. Ruská hudba v 19. století
  18. Hudba přelomu 19. a 20. století – pozdní romantismus, impresionismus
  19. Paříž jako hudební centrum 1. poloviny 20. století, Pařížská šestka, B. Martinů
  20. I. Stravinskij
  21. Německá hudba 1. poloviny 20. století, expresionismus a II. vídeňská škola
  22. S. Prokofjev a D. Šostakovič jako představitelé sovětské hudby 20. století
  23. Neofolklorismus, B. Bartók, L. Janáček
  24. Americká hudba 1. poloviny 20. století, Ch. Ives, G. Gershwin, A. Copland
  25. Hudba 1. poloviny 20. století v Čechách, V. Novák, J. Suk
  26. Nejdůležitější kompoziční směry a techniky 2. poloviny 20. století

 

Základní studijní literatura:

ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1974.
KOUBA, Jan. ABC hudebních slohů: od raného středověku k W.A. Mozartovi. Praha: Supraphon, 1988.
Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.
MICHELS, Ulrich. Encyklopedický atlas hudby. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000.
SMOLKA, Jaroslav a kolektiv. Dějiny hudby. Brno: TOGGA, 2001.

 

Doplňující literatura:

BUKOFZER, Manfred. Hudba v období baroka. Bratislava: Opus, 1986.
EINSTEIN, Alfred. Hudba v období romantizmu. Bratislava: Opus, 1989.
LÉBL, Vladimír a kolektiv. Hudba v českých dějinách. Praha: Supraphon, 1989.
REGLER-BELLINGER, Brigitte; SCHENCK, Wolfgang; WINKING, Hans: Opera (velká encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1996.
TROJAN, Jan. Dějiny opery. Praha-Litomyšl: Paseka, 2001.
BLUME, Friedrich; FINSCHER, Ludwig (ed.). Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Kassel-Stuttgart: Bärenreiter-Metzler, 1994-2004.
TYRELL, John; SADIE, Stanley. The new Grove Dictionary of Music and Musicians. New York: Grove, 2002.

Okruhy otázek – ZUŠ

Obor – KLAVÍR

Dějiny a literatura nástroje

  1. Technická charakteristika nástrojů předcházejících klavíru. Klavír. Historie vzniku, charakteristika jednotlivých součástí nástroje, druhy mechanik. Přehled nejvýznamnějších značek a výrobců klavírů.
  2. Skladby pro klávesové nástroje v předbachovském období, tvorba J. S. Bacha, G. F. Händela, D. Scarlattiho
  3. Klavírní suita v historii evropské hudby.
  4. Variační cyklus v dějinách klavírní literatury.
  5. Sonáta v dílech skladatelů od hudebního klasicismu po 20. století
  6. Klavírní koncert od období hudebního klasicismu po 20. století
  7. J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven – klavírní dílo
  8. F. Schubert, F. Mendelssohn Bartholdy – klavírní dílo.
  9. R. Schumann – klavírní dílo
  10. Tance v dílech skladatelů hudebního romantismu (idealizovaná stylizace tanců).
  11. F. Chopin – klavírní dílo
  12. F. Liszt – klavírní dílo
  13. J. Brahms – klavírní dílo
  14. P. I. Čajkovskij, Mocná hrstka, A. Skrjabin, S. Rachmaninov – klavírní dílo
  15. Hudební impresionismus, C. Debussy, M. Ravel – klavírní dílo
  16. Bela Bartók, S. Prokofjev, D. Šostakovič, Stravinskij – klavírní dílo
  17. B. Smetana, A. Dvořák – klavírní dílo
  18. V. Novák, J. Suk – klavírní dílo
  19. L. Janáček, B. Martinů – klavírní dílo
  20. Klavírní skladby současných českých a světových autorů, slavní klavíristé minulosti i současnosti.

Doporučená literatura:

K. Hofmeister: Klavír
Z. Böhmová: Kapitoly z dějin klavírních škol, Praha, Supraphon, 1973
J. V. Sýkora: Dějiny klavírního umění, Praha, Panton, 1973, ree. Jc Audio, Netolice
J. Prach: Stavba klavírů a pianin, SPN Praha, 1987
Monografie příslušných skladatelů

Magisterská státní závěrečná zkouška – navazující studium

Okruhy otázek – Učitelství hudební výchovy pro základní školy, střední školy a základní umělecké školy

KHV/QZN1 Historicko-teoretická analýza skladby

  1. Chorální melodie s latinským textem, česká duchovní píseň – interpretace notových ukázek, duchovní hudba středověku, její funkce a formy noty
  2. Středověká jednohlasá nebo vícehlasá píseň – interpretace notových ukázek, světská hudba ve středověku, její společenské funkce, odraz forem rytířského života, hudební formy, žánry noty
  3. Vícehlasá píseň s melodií v tenoru/moteto – interpretace notových ukázek, hudba renesance a reformace v 15. a 16. století, hudební formy a druhy, jejich funkce noty
  4. Árie – analýza skladby, opera a další útvary vokální hudby baroka a klasicismu, recitativ, árie, funkce noty
  5. Věta houslového koncertu/concerta grossa, např. Vivaldi, Corelli, Bach, Händel – analýza skladby, orchestrální hudba pozdního baroka noty (1)   noty (2)
  6. J. S. Bach: fuga g moll z Temperovaného klavíru – analýza skladby, hudba baroka pro klavír noty
  7. W. A. Mozart/L. v. Beethoven: sonátová nebo rondová věta – analýza skladby, formy instrumentální hudby klasicismu noty (1)   noty (2)
  8. A. Dvořák: Humoreska/B. Smetana: Polka – analýza skladby, charakteristické nebo taneční žánry v hudbě 19. století, formální a funkční stránka noty (1)   noty (2)   noty (3)
  9. F. Schubert: Lindenbaum – analýza skladby, romantická píseň, typy, autoři noty
  10. B. Smetana: Vltava, partitura – analýza skladby, programní symfonická hudba 19. století, formy, typy hudebního vyjádření mimohudebního obsahu noty
  11. B. Bartók: Rumunské tance, Sz. 56, V, VI – analýza skladby, neofolklorismus, modalita v evropské hudbě 20. století, významní představitelé nebo školy, jejich inspirační zdroje a hlavní rysy hudebního jazyka noty (1)   noty (2)
  12. W. Lutoslawski: Smuteční hudba, 1. věta, Prolog – analýza skladby, dodekafonie a serialismus v hudbě 20. století, způsoby uplatnění řadového principu, obecné a individuální rysy u hlavních představitelů noty

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

 

QZN2 Didaktika hudební výchovy

Tematické okruhy

  1. Hudebně výchovný proces ve škole, jeho činitelé, osobnost učitele Hv a jeho žádoucí předpoklady k učitelské práci, činnostní charakter HV, uplatňované druhy hudebních činností na ZŠ a jejich vztahy.
    Uplatnění didaktických zásad v hudební výchově: zásada aktivity žáků, zásada názornosti a příklady jejího respektování, zásady přístupnosti a přiměřenosti, soustavnosti a posloupnosti, zaměřenost na rozvíjení hudebních schopností a dovedností a osvojování hudebních poznatků.
  2. Podstata Orffova Schulwerku, jeho základní rysy, hudební tvořivost a improvizace, využití elementárních hudebních nástrojů na 2. stupni ZŠ, způsoby vytváření nástrojových doprovodů k nacvičovaným písním.
    Pohyb spojený s hudbou jako jedna z hudebních činností v rámci všeobecné hudební výchovy, smysl a cíl této činnosti především v rozvíjení rytmického cítění, hra na tělo, pohyb jako variace a kombinace chůze a tanečních kroků se zřetelem k vnímané hudbě.
  3. Plánování hudebně výchovné práce, uplatnění tematického principu, struktura hodiny hudební výchovy, příprava učitele, činitelé ovlivňující přípravu (analýza učiva, metodická příprava, učitelské dovednosti). Efektivita hodiny.
  4. Problém nezpěvnosti části žáků, příčiny a projevy nezpěvnosti, důsledky v kolektivním zpěvu žáků, didaktické prostředky nápravy – individuální přístup, volba hlasové polohy, sluchová zaměřenost, zrakový názor, návyky kultivovaného tvoření tónu.
  5. Pěvecká činnost a její postavení ve vztahu k ostatním hudebním činnostem, problematika výběru materiálu se zřeteli vzdělávacími a estetickými, nástin postupu při nácviku písně ve spojení s přípravnými cvičeními hlasovými, rytmickými a intonačními.
    Hlasová výchova jako složka pěvecké činnosti, její cíl, zaměření, metody rozvíjení a kultivace pěveckého projevu v průpravných cvičeních dechových, fonačních a artikulačních.
  6. Vokální intonace jako složka pěvecké činnosti, její smysl v rozvíjení hudebních představ, podstata tonálních metod, osvětlení principů Danielovy metody opěrných písní, vztah mezi imitací a intonací při nácviku melodie osvojované písně.
  7. Improvizace jako hudební činnost směřující ke konstrukční stránce hudby. „Hra na ozvěnu“ jako zácvičná improvizační hra. „Hra na otázku a odpověď“ jako improvizace polověty. Principy podobnosti a kontrastu.
  8. Pomůcky a didaktická technika pro hudební výchovu, vybavení učebny pro hudební výchovu, pomůcky pro jednotlivé druhy hudebních činností, audiovizuální technika, učitelův nástroj.
  9. Práce s konkrétní písní:
    pěvecké předvedení písně (i vedlejší hlasy), nástrojový doprovod, dirigování (taktování), analýza písně z aspektů muzikologických a didaktických (motivační prostředky, práce s textem, přípravná cvičení, volba metody pro nácvik melodie, využití pomůcek, vztahy k dalším hudebním činnostem, zapojení do struktury hodiny).

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

Student u SZZ z didaktiky HV předloží své portfolio.

 

Zkoušky mají ústní formu. Otázky jsou zadávány losováním. Studentovi jsou na přípravu k dispozici orazítkované papíry, které mohou sloužit jako podklad při ústní zkoušce. Čas určený na přípravu každého z předmětů je přibližně 30 minut. Pro zdárné ukončení SZZ musí student splnit oba předměty. Nezdar ve kterémkoli z nich neguje celkový výsledek SZZ. S výsledky jsou studenti seznámeni po skončení SZZ týž den. Při neúspěšném pokusu bezprostředně po skončení každého z předmětů. O celkovém hodnocení a výsledku rozhoduje součet kladných i záporných hlasů jednotlivých členů zkušební komise na neveřejném zasedání. U SZZ se hodnotí věcná správnost a plynulost projevu. Zkouška každého předmětu může trvat maximálně 30 minut. Student je povinen se přihlásit k oběma předmětům současně.

Okruhy otázek – Učitelství hry na nástroj nebo zpěvu pro střední školy a základní umělecké školy

 (jednooborové navazující studium)

Předměty státní závěrečné zkoušky jsou:

KHV/QZNS1 Historicko-teoretická analýza skladby
KHV/QZNS2 Didaktika hudební výchovy
KHV/QZNS3 Absolventský koncert v rozsahu recitalu
KHV/QZNS4 Metodika hlavního oboru

 

KHV/QZNS1 Historicko-teoretická analýza skladby

  1. Chorální melodie s latinským textem, česká duchovní píseň – interpretace notových ukázek, duchovní hudba středověku, její funkce a formy noty
  2. Středověká jednohlasá nebo vícehlasá píseň – interpretace notových ukázek, světská hudba ve středověku, její společenské funkce, odraz forem rytířského života, hudební formy, žánry noty
  3. Vícehlasá píseň s melodií v tenoru/moteto – interpretace notových ukázek, hudba renesance a reformace v 15. a 16. století, hudební formy a druhy, jejich funkce noty
  4. Árie – analýza skladby, opera a další útvary vokální hudby baroka a klasicismu, recitativ, árie, funkce noty
  5. Věta houslového koncertu/concerta grossa, např. Vivaldi, Corelli, Bach, Händel – analýza skladby, orchestrální hudba pozdního baroka noty (1)   noty (2)
  6. J. S. Bach: fuga g moll z Temperovaného klavíru – analýza skladby, hudba baroka pro klavír noty
  7. W. A. Mozart/L. v. Beethoven: sonátová nebo rondová věta – analýza skladby, formy instrumentální hudby klasicismu noty (1)   noty (2)
  8. A. Dvořák: Humoreska/B. Smetana: Polka – analýza skladby, charakteristické nebo taneční žánry v hudbě 19. století, formální a funkční stránka noty (1)   noty (2)   noty (3)
  9. F. Schubert: Lindenbaum – analýza skladby, romantická píseň, typy, autoři noty
  10. B. Smetana: Vltava, partitura – analýza skladby, programní symfonická hudba 19. století, formy, typy hudebního vyjádření mimohudebního obsahu noty
  11. B. Bartók: Rumunské tance, Sz. 56, V, VI – analýza skladby, neofolklorismus, modalita v evropské hudbě 20. století, významní představitelé nebo školy, jejich inspirační zdroje a hlavní rysy hudebního jazyka noty (1)   noty (2)
  12. W. Lutoslawski: Smuteční hudba, 1. věta, Prolog – analýza skladby, dodekafonie a serialismus v hudbě 20. století, způsoby uplatnění řadového principu, obecné a individuální rysy u hlavních představitelů noty

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

 

QZNS2 Didaktika hudební výchovy

Tematické okruhy

  1. Hudebně výchovný proces ve škole, jeho činitelé, osobnost učitele Hv a jeho žádoucí předpoklady k učitelské práci, činnostní charakter HV, uplatňované druhy hudebních činností na ZŠ a jejich vztahy.
    Uplatnění didaktických zásad v hudební výchově: zásada aktivity žáků, zásada názornosti a příklady jejího respektování, zásady přístupnosti a přiměřenosti, soustavnosti a posloupnosti, zaměřenost na rozvíjení hudebních schopností a dovedností a osvojování hudebních poznatků.
  2. Podstata Orffova Schulwerku, jeho základní rysy, hudební tvořivost a improvizace, využití elementárních hudebních nástrojů na 2. stupni ZŠ, způsoby vytváření nástrojových doprovodů k nacvičovaným písním.
    Pohyb spojený s hudbou jako jedna z hudebních činností v rámci všeobecné hudební výchovy, smysl a cíl této činnosti především v rozvíjení rytmického cítění, hra na tělo, pohyb jako variace a kombinace chůze a tanečních kroků se zřetelem k vnímané hudbě.
  3. Plánování hudebně výchovné práce, uplatnění tematického principu, struktura hodiny hudební výchovy, příprava učitele, činitelé ovlivňující přípravu (analýza učiva, metodická příprava, učitelské dovednosti). Efektivita hodiny.
  4. Problém nezpěvnosti části žáků, příčiny a projevy nezpěvnosti, důsledky v kolektivním zpěvu žáků, didaktické prostředky nápravy – individuální přístup, volba hlasové polohy, sluchová zaměřenost, zrakový názor, návyky kultivovaného tvoření tónu.
  5. Pěvecká činnost a její postavení ve vztahu k ostatním hudebním činnostem, problematika výběru materiálu se zřeteli vzdělávacími a estetickými, nástin postupu při nácviku písně ve spojení s přípravnými cvičeními hlasovými, rytmickými a intonačními.
    Hlasová výchova jako složka pěvecké činnosti, její cíl, zaměření, metody rozvíjení a kultivace pěveckého projevu v průpravných cvičeních dechových, fonačních a artikulačních.
  6. Vokální intonace jako složka pěvecké činnosti, její smysl v rozvíjení hudebních představ, podstata tonálních metod, osvětlení principů Danielovy metody opěrných písní, vztah mezi imitací a intonací při nácviku melodie osvojované písně.
  7. Improvizace jako hudební činnost směřující ke konstrukční stránce hudby. „Hra na ozvěnu“ jako zácvičná improvizační hra. „Hra na otázku a odpověď“ jako improvizace polověty. Principy podobnosti a kontrastu.
  8. Pomůcky a didaktická technika pro hudební výchovu, vybavení učebny pro hudební výchovu, pomůcky pro jednotlivé druhy hudebních činností, audiovizuální technika, učitelův nástroj.
  9. Práce s konkrétní písní:
    pěvecké předvedení písně (i vedlejší hlasy), nástrojový doprovod, dirigování (taktování), analýza písně z aspektů muzikologických a didaktických (motivační prostředky, práce s textem, přípravná cvičení, volba metody pro nácvik melodie, využití pomůcek, vztahy k dalším hudebním činnostem, zapojení do struktury hodiny).

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

Student u SZZ z didaktiky HV předloží své portfólio.

QZNS3 Absolventský koncert v rozsahu recitálu

QZNS4 Metodika hlavního oboru

Tematické okruhy

Hlavní obor hra na klavír

  1. Předpoklady ke hře na nástroj. Hlediska výběru žáků. Charakteristika úvodní vyučovací lekce. Seznámení s žákem.
  2. Metodické principy v období před vznikem psychofyzických škol, psychofyzické metody 2. pol. 19. století, vztah k Th. Leschetizkému.
  3. Česká klavírní metodika v minulých stoletích a školy hry na klavír užívané v minulosti. Vilém Kurz – charakteristika pedagogických principů. Technické základy klavírní hry.
  4. Práce s nadanými dětmi předškolního věku. Klavírní školička autorek Janžurové a Borové, české i zahraniční klavírní školy pro začátečníky používané na ZUŠ, jejich přednosti a zápory
  5. Polyfonní a technická instruktivní literatura v rozvoji žáků na 1. a 2. stupni ZUŠ
  6. Přednesová česká a světová literatura na I. a II. stupni ZUŠ. Přehled a charakteristika.
  7. Stavba vyučovací lekce, optimální postup při nácviku skladby, metodika samostatné přípravy žáka, kontinuita s prací ve škole.
  8. Dílčí metodické problémy výuky klavírní hry. Např. počítání, práce s hudební frází, prstoklady, čtení z listu, princip názorného předvedení, hra zvlášť. Pedalizace.
  9. Příprava pedagoga na vyučování, osnovy výuky klavírní hry na ZUŠ. Jejich tvořivá aplikace. ŠVP.
  10. Významní čeští klavírní pedagogové minulosti i současnosti.

 

V případě KHV/QZNS1, KHV/QZNS2 a KHV/QZNS4 jde o ústní zkoušky. Otázky jsou zadávány losováním. Studentovi jsou na přípravu k dispozici orazítkované papíry, které mohou sloužit jako podklad při ústní zkoušce. Na pořadí zkoušek, případně se zahrnutím obhajoby diplomové práce, je-li k ní student přihlášen, se komise dohodne před započetím SZZ. Pro zdárné ukončení SZZ musí student splnit všechny čtyři předměty. Nezdar ve kterémkoli z nich neguje celkový výsledek SZZ. S výsledky jsou studenti seznámeni po skončení SZZ týž den. Při neúspěšném pokusu bezprostředně po skončení každého z předmětů. O celkovém hodnocení a výsledku rozhoduje součet kladných i záporných hlasů jednotlivých členů zkušební komise na neveřejném zasedání. U ústní SZZ se hodnotí věcná správnost a plynulost projevu. Zkouška každého předmětu může trvat maximálně 30 minut. Student je povinen se ke všem předmětům kromě absolventského koncertu přihlásit současně.

Požadavky ve hře na klavír pro studenty 1. st. ZŠ

  1. semestr – škola pro začátečníky, nejlépe L. Šimková: Klavírní prvouka (asi do čísla 100)
  2. semestr Knížka skladeb pro Annu Magdalenu Bachovou č. 7, 14, 18, 10Album etud I. č. (1), 2, 5, 7, 9, 11, 12, (13), 6, 14, 15, (16, 17), 23, 24, 26, 29, 32
  3. semestr Knížka skladeb pro Annu Magdalenu Bachovou č. 2, 3, 4Album etud II. č. 1, 6, 10, (16), 8, 9, 19, (22), 24, 26, 31
  4. semestr Knížka skladeb pro Annu Magdalenu Bachovou č. 13Album etud III. č. (14), 20, 21, 26, (27), 31, 33

 

Číslování z Knížky skladeb pro Annu Magdalenu Bachovou je podle vydání Rudolfa Macudziňského. Pozor – v urtextu je číslování jiné, avšak snadno rozeznatelné podle stejné hudby.

Asi měsíc až měsíc a půl před koncem 4. semestru bude zařazena improvizace doprovodů lidových písní dvěma způsoby: tonálně funkčním systémem (T-S-D-T) a podle kytarových značek

Pozn. U pokročilejších je plán stanovován v návaznosti na individuálně dosaženou úroveň.

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice Tel. 387 773 020 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05
České Budějovice
Tel.+420 389 032 191 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. www.jcu.cz

© 2021 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

Vážení návštěvníci, se začátkem nového akademického roku jsme spustili nové webové stránky naší univerzity včetně všech fakult a dalších součástí univerzity. Současně bude nějakou dobu dostupná i záložní verze starého webu na adrese https://old.pf.jcu.cz.